Vypnout a jet pryč

12. května 2017 v 20:42
Hola hou. Je to už nějakej ten pátek, co jsem se tu neukázala.
No, asi všichni chápete, proč.
Joo, není čas.
Buď je toho moc ve škole, anebo jsem jednoduše líná něco kloudného napsat. Lépe řečeno, není o čem psát. Pokud teda nepočítám recenze na knihy a filmy.
No, ale dnes jsem se vyhecovala, že něco málo sepíšu, co se nebude týkat recenzí.
Takže to bude takovej deníčkovej článek, řekněme. A ten článek se bude týkat mého prodlouženého víkendu, kdy jsem konečně vypadla z domu. Juhuhu.

S blížícím koncem školy si pomalu začínám uvědomovat své prázdninové povinnosti. A tím mám na mysli svoji praxi v Německu. Joo, vůbec mi nepřijde, že bych za dva týdny měla být někde jinde, než doma a to ještě na tři měsíce. No, to bude mazec, vyjet z toho zažitého stereotypu. Sice na jednu stranu se tam nehorázně těším, jelikož Německo jsem chtěla vždycky navštívit, ale na druhé straně mám zase strach, že selžu s jazykem a pak budu mít k němčině odpor, jako se mi to stalo s angličtinou.
Ovšem že bych se z toho nějak stresovala, to rozhodně ne. Jak už jsem psala na začátku, tak mi ani nepřijde, že bych někam měla jet. Prostě to nechávám volně plynout a stresovat se budu, až tam pojedeme. Joo, to taky bude zajímavé, jestli tam vůbec dojedeme. Ono to sice vypadá z pohledu jízdních řádu jednoduše, jenže tak jednoduché to nebude.
Ups. Už jsem zase odběhla někam úplně jinam, než co jsem zamýšlela. Joo, takže zpět k minulému prodlouženému víkendu.
Pokud čtete můj blog pravidelně, tak asi víte, že je pro mne výjimečné, když vypadnu z domu. Většinou totiž o víkendu sedím doma na zadku a čtu si, nebo píšu na blog. Ovšem minulý víkend se mi konečně pošťastnilo vypadnout z domu.
Joo, to jsem nehorázně potřebovala na svoje nervy, protože už jsem byla od školy totálně unavená a docela mne i užíral pocit, že všichni někam jezdí a jen já sedím doma na zadku.
Takže jsme s rodinkou podnikli takovej malej trip k tetě do mého oblíbeného města České Budějovice. No, já tohle město totálně žeru. Nejen že se mi tam dobře nakupuje, ale také je to tam stvořené na krásné procházky kolem vody. A to nádherné okolí kolem. Za humny přenádherná Šumava, pár kilometrů od ČB krásné město, jehož historické jádro je zapsané v UNESCU, čímž mám na mysli Český Krumlov. No, a mnohé další zajímavosti, které stojí v okolí ČB za vidění. Než bych to všechno vyjmenovala, tak bychom tu byli ještě zítra.
Tentokrát jsme sice moc okolí ČB neprozkoumávali. Ovšem návštěvu Českého Krumlova jsme nemohli vynechat, akorát jsme nešli zámkem, kde je vždycky moc lidí. Místo toho jsme prošli zámeckou zahradou, kde jsem obdivovala tulipány, které zde rostly. Joo, měla jsem sto chutí je otrhat, ale naštěstí mi to strach nedovolil. Poté naše cesta vedla malými klikatými uličkami, kterými jsem naprosto unešená. Prostě taková krásná procházka historickým centrem Českého Krumlova s vůní trdelníku. I ten jsem si samozřejmě musela koupit, abych nejen tu atmosféru nasála, ale také ochutnala. Ovšem nejkrásnější je ČK v období Vánoc. To jsem také jednou zažila a je to moc krásná vzpomínka.
Ale abych nezůstala jen u ČK, musím také zmínit Budějovice.
Nehorázně mne vždycky baví chodit v podvečer po náměstí a kochat se Černou věží, kašnou a radnicí, které jsou úplnými skvosty na náměstí.
No, a pak je taky super chodit po Lannově třídě a prolízat veškerými obchody a zároveň tam nechávat nespočetné sumy peněz. Což se mi také tentokrát stalo, neboť jsem nutně potřebovala obměnit můj šatník.
Měla jsem docela štěstí a pár zajímavých kousků přibylo v mém šatníku. (Už se opravdu těším na léto, až budu moci si obléknout ty puntíkaté šaty, ze kterých mám největší radost.)
A teď něco málo k jídlu.
Pokaždé když jsme ČB, tak jdeme na pizzu. To už je prostě zaběhlá rutina a pokaždé si vždycky velmi pochutnám. A nyní asi budeme mít další rutinu a tím bude návštěva indické restaurace. Již podruhé jsem tento typ restaurace navštívila a pokaždé jsem ohromena, jak dobré jídla to jsou. Sice jsme tentokrát neměli ty dobré nudle jako minule, ale i ty placky nejsou k zahození.
No, a pak jsem také poprvé ochutnala ovocné drinky od Fruitisima, které byly moc dobré. Sice při té ceně jsem zaplakala, ale nakonec to stálo za to. Joo, a pokud tam někdy půjdete, tak si rozhodně dejte vanilkový cheesecake. Ten je úplně božský. (Přidala bych i fotku, ale mám foto jen v mobilu a jsem líná to předat do pc. Takže pokud chcete vidět, jak vypadal, můžete se mrknout na můj instagram.)
Málem bych se zapomněla zmínit s nějakými vtipnými storkami. Nuže storka jedna a to mne velice pobavilo, byl jeden týpek, kterého jsem omylem zaslechla telefonovat. Jako neříkám, že odposlouchávám cizí hovory, to ne. Ale když sedíte v kavárně a daný člověk do telefonu řve, tak to pak slyší celá kavárna. To je asi jasné. No, a ten týpek vedl docela zajímavý rozhovor. Nejvíc asi byla ta část, že má plnou kabelu řízků. To mne rozsekalo.
Storka dvě už se tak trochu týkala mne. Jdeme se sestrou po ulici a nějací dva týpci se baví o mojí medvídkové mikině. Hele ta slečna má asi bambulky, řekne první. Nee, to je medvěd, řekne ten druhý. A pak jen slečno, komunikujte s námi. Tak jsem se otočila a říkám: je to medvěd. Vychlámaná jsem z toho byla ještě v obchodě.
Hold tady je vidět, že v ČB to žije a to mne na tom městu neskutečně baví.
Co víc říct. Snad jen to, že to byl moc užitý víkend. Prosím, víc takových víkendů.
No, jinak tento víkend mám v plánu umýt mého čtyřnohého miláčka, tak snad bude hezky a snad ho dostanu do sprchy.
A co vy, jak jste prožili minulý prodloužený víkend?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.