Začaly mi prázdniny...

28. května 2017 v 17:58
...joo, konečně.

Tak zase přišlo to období, kdy smrdím opalovacím krémem a přemýšlím, jestli si mám vzít do ruky mikinu, či nikoliv. Joo, i ve třiceti stupních je nutné, vzít si mikinu, kdyby se náhodou ochladilo. Návyk z dětství. To známe asi všichni.
Kromě toho smradu z opalovacího krému mi začaly od pátku prázdniny, takže bych měla být moc šťastná, jenže hned v pondělí odjíždím na praxi, tudíž mám jisté obavy.
Ale nechme to být.
Nejhorší na tom je sbalit si věci na tři měsíce do jednoho kufru. I když se snažím o minimalismus a vyházela jsem polovinu věcí, tak se to tam za boha nemůže vejít.
Takže asi pojedu s pěti kusy oblečení jako kalhoty, triko, mikina, šortky a šaty. Ne, kecám, ale zatím to tak vypadá. Snad pomůžou ty vzduchový pytle, či co to je.
A to nám ve škole ještě řekli, že si máme vzít nějakou knihu.
Super, paní profesorko, jedu tam na tři měsíce, jedna kniha mi zabere čas necelý týden, tak to bych těch knih musela mít minimálně 10.
Jako joo, vzala bych si sebou knihu, jelikož tři měsíce bez knihy asi nedám, to pak budu mít v září absťák, jakej nikdo nechce. Ale v které knihovně mi dovolí nechat si knihy tři měsíce, aniž bych musela něco prodlužovat. V žádné. A kupovat se mi žádnou knihu nechce teď narychlo.
Tedy to budu muset vydržet tři měsíce bez knih, tak snad mi z toho nehrábne.
Joo, abych nezapomněla, tak jsem již napsala seznam mých knih, které jsem četla v dubnu a květnu, článek by měl vyjít někdy příští týden. Je přednastavený, neboť bůhví, co budu dělat příští týden.
Možná míchat koktejly za barem, nebo škrábat brambory v kuchyni. V tom lepším případě válet se na pláži u moře, jak vyvrženej vorvaň.
Samozřejmě jakmile přijedu domů, tak o své praxi napíšu mega dlouhý článek. Takže se máte na co těšit, bude to totiž velký. Už jen to úterý, kdy budeme s Miloušem přebíhat z jednoho vlaku na druhý, ptát se kolemjdoucích němců, kde najdeme nádraží v Sande atd., bude topkový. Jen doufám, že mé německé schopnosti jsou na lepší úrovni, než anglické. No, to brzy zjistím.
Ale zatím si užívám své krásné domoviny. Jsem vděčná za svou úžasnou postel a jídlo, které jím, protože vím, že zachvíli to bude jinak. A docela mne to děsí.
Všichni mne straší, jak se tam budou jíst mořský plody a to já nemám ráda, neboť jednou jsem mušli ochutnala a pokaždé, když si vybavím tu chuť, tak se mi chce zvracet. A navíc to smrdělo, jak močál. Tedy mořské potvory už nikdy víc.
Ale zpět k té domovině.
Poslední dobou se dost často starám o svého menšího bratra. Nebo spíše s ním trávím čas.
Nejčastěji mne zviklá k tomu, abych s ním hrála pexeso, kdy mne úplně vydrtí. Steejně tak tomu je i ve vojně, kterou pokaždé záhadně prohraju. Ale nejlepší na tom je, že dokážu být skvělou náhradní mámou, která mu čte minimálně čtyři pohádky před spaním. Joo, díky těm pohádkám mne fakt miluje, neboť druhej brácha by se na něj vyprdl se čtyřma pohádkama.
No, ale co nevidět mu jeho pohádkové období skončí, což si plně uvědomuje. Tak jako já si začínám plně uvědomovat to, že zítra odjedu a vrátím se, až za tři měsíce. Což je pro mne docela deprimující.
Doufám, že aspoň Vy se cítíte báječně a užíváte si krásné počasí, které venku panuje.
Mějte se krásně, užijte si prázdniny (pokud nějaké máte) a za tři měsíce nashledanou. (Nevím, jestli během praxe budu mít čas na blog, takže momentálně blog pozastavuji, ale nějaké přednastavené články výjdou.)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.